Časté otázky
Odpovědi na otázky, které cizinci a podnikatelé v České republice řeší nejčastěji. Informace jsou obecné a vzdělávací. Pro konkrétní případy doporučujeme advokáta.
Pobyt a viza
Jaké typy pobytových oprávnění existují v ČR?
Český zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) rozlišuje krátkodobý pobyt (do 90 dnů), dlouhodobý pobyt (nad 90 dnů) a trvalý pobyt. Krátkodobý pobyt zpravidla nevyžaduje povolení pro občany zemí s bezvízovým stykem. Dlouhodobý pobyt se váže na konkrétní účel: zaměstnání, studium, podnikání nebo sloučení rodiny. Trvalý pobyt je možné žádat po splnění podmínek nepřetržitého pobytu v ČR.
Kde se podává žádost o povolení k pobytu?
Žádosti o dlouhodobý pobyt se podávají na zastupitelských úřadech ČR v zemi původu žadatele, nebo za určitých podmínek na pracovišti Ministerstva vnitra ČR v ČR. Pracoviště pro cizince (OAMP) jsou rozmístěna po celé republice. Konkrétní postup závisí na státní příslušnosti žadatele a účelu pobytu.
Jaké dokumenty jsou zpravidla potřeba k žádosti o pobyt?
Požadavky se liší podle typu pobytu, ale obecně zahrnují: platný cestovní doklad, fotografii, doklad o účelu pobytu (pracovní smlouva, potvrzení o studiu, doklad o podnikání), doklad o ubytování a v mnoha případech výpis z rejstříku trestů ze země původu. Všechny zahraniční dokumenty musí být přeloženy do češtiny soudním překladatelem a zpravidla opatřeny apostilou nebo superlegalizací.
Co je biometrická karta cizince?
Povolení k pobytu se v ČR vydává ve formě plastové karty s biometrickými údaji (fotografií a otisky prstů). Tato karta slouží jako doklad totožnosti na území ČR a obsahuje informace o typu a platnosti pobytového oprávnění. Karta se vydává na pracovišti OAMP po schválení žádosti.
Podnikání a živnostenské oprávnění
Může cizinec podnikat v ČR jako OSVČ?
Ano. Občané EU/EHP mohou podnikat za stejných podmínek jako čeští občané. Občané třetích zemí potřebují k podnikání jako OSVČ platné pobytové oprávnění s účelem podnikání. Živnostenské oprávnění se vyřizuje na živnostenském úřadě, který slouží jako centrální registrační místo (CRM) a zároveň zajistí registraci na finančním úřadě, ČSSZ a zdravotní pojišťovně.
Jaký je rozdíl mezi volnou, vázanou a koncesovanou živností?
Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.) dělí živnosti do tří skupin. Volná živnost nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti a zahrnuje většinu běžných podnikatelských aktivit. Vázaná živnost vyžaduje doložení odborné kvalifikace nebo praxe v oboru. Koncesovaná živnost vyžaduje státní souhlas (koncesi) a je vyhrazena pro specifické činnosti s vyšším rizikem pro veřejnost.
Co je potřeba k založení s.r.o. v ČR?
Společnost s ručením omezeným se zakládá sepsáním společenské smlouvy ve formě notářského zápisu. Minimální základní kapitál je 1 Kč, avšak v praxi se doporučuje vyšší částka. Po podpisu notářského zápisu a splacení základního kapitálu se s.r.o. zapisuje do obchodního rejstříku prostřednictvím návrhu podaného u příslušného krajského soudu. Proces zahrnuje také registraci na finančním úřadě. Celý postup trvá zpravidla několik týdnů.
Pracovní právo
Co musí obsahovat pracovní smlouva dle českého zákoníku práce?
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) stanoví, že pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Tyto tři náležitosti jsou povinné. Smlouva by dále měla obsahovat výši mzdy, délku pracovní doby a další podmínky. Smlouva musí být uzavřena písemně a zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení.
Jaká jsou práva zaměstnanců při výpovědi?
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů taxativně vyjmenovaných v zákoníku práce (organizační změny, nadbytečnost, zdravotní nezpůsobilost, porušení pracovní kázně). Výpovědní doba činí zpravidla dva měsíce. Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu, rovněž s dvouměsíční výpovědní dobou. V určitých situacích má zaměstnanec nárok na odstupné.
Potřebuje cizinec pracovní povolení k zaměstnání v ČR?
Občané EU, EHP a Švýcarska mají volný přístup na český trh práce bez pracovního povolení. Občané třetích zemí zpravidla potřebují povolení k zaměstnání vydané Úřadem práce ČR, nebo musí mít zaměstnaneckou kartu, která kombinuje povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Existují výjimky pro určité kategorie pracovníků a pro státní příslušníky zemí s bilaterálními dohodami s ČR.
Nemovitosti a bydlení
Může cizinec koupit nemovitost v ČR?
Ano. Od vstupu ČR do EU jsou omezení na koupi nemovitostí cizinci v podstatě odstraněna. Občané EU mohou kupovat nemovitosti bez omezení. Občané třetích zemí mohou rovněž kupovat nemovitosti, avšak některá specifická omezení mohou platit pro zemědělskou půdu a lesy. Koupě nemovitosti zahrnuje sepsání kupní smlouvy, složení kupní ceny a zápis do katastru nemovitostí.
Co je katastr nemovitostí a jak funguje?
Katastr nemovitostí je veřejný seznam, do kterého se zapisují veškeré nemovitosti na území ČR a jejich vlastníci. Spravuje jej Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). Vlastnictví nemovitosti v ČR vzniká zápisem do katastru, nikoli samotným podpisem smlouvy. Výpisy z katastru jsou veřejně dostupné a lze je získat online nebo na katastrálním pracovišti.
Co by měla obsahovat nájemní smlouva?
Nájemní smlouva by měla jasně identifikovat pronajímanou nemovitost, sjednanou výši nájemného a způsob platby, délku nájmu, výši kauce a podmínky jejího vrácení, a práva a povinnosti obou stran. Zákon o nájmu bytu (součást občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb.) poskytuje nájemcům řadu ochranných práv, která nelze smluvně omezit.
Rodinné právo a osobní doklady
Jak uzavřít manželství v ČR jako cizinec?
Cizinec, který chce uzavřít manželství v ČR, musí doložit doklady potvrzující jeho totožnost, státní příslušnost a svobodný stav. Tyto dokumenty musí být přeloženy do češtiny soudním překladatelem. Matriční úřad příslušný k uzavření manželství posoudí, zda jsou splněny podmínky. Manželství lze uzavřít na matričním úřadě nebo v kostele (církevní sňatek). Podrobnosti stanoví zákon o matrikách a občanský zákoník.
Jak se uznávají zahraniční dokumenty v ČR?
Zahraniční veřejné listiny (rodné listy, výpisy z rejstříků, soudní rozhodnutí) musí být zpravidla opatřeny apostilou (pro státy přistoupivší k Haagské úmluvě z roku 1961) nebo superlegalizovány (pro ostatní státy). Poté musí být přeloženy do češtiny soudním překladatelem zapsaným v seznamu Ministerstva spravedlnosti ČR. Některé dokumenty mohou podléhat zvláštnímu uznávacímu řízení.
Nenašli jste odpověď?
Informace na tomto portálu jsou obecné a vzdělávací. Pro konkrétní právní situaci doporučujeme kontaktovat advokáta prostřednictvím vyhledávače na webu České advokátní komory (cak.cz) nebo se obrátit na bezplatné právní poradny ve vašem regionu.
Napište nám obecný dotaz